Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Větrání budov řízené na základě koncentrace škodlivin ve vzduchu
Černík, Václav ; Kolbábek, Antonín (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší různé způsoby řízení větrání budov, zejména se zaměřením na řízení větrání na základě obsahu škodliviny v ovzduší. V první části jsou uvedeny některé pojmy z oblasti větrání a popis některých škodlivin. V druhé části jsou uvedeny nejčastější přístroje pro měření škodlivin. Dále jsou uvedeny různé strategie řízení větrání, jejich výhody a nevýhody. V poslední části je uveden příklad aplikace řízení větrání.
Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního pobytového prostředí z hlediska zatížení interiéru těkavými organickými látkami (VOCs)
Málková, Andrea
Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část práce obsahující šest kapitol je psána formou literární rešerše. V těchto kapitolách jsou postupně charakterizovány znaky kvality vnitřního prostředí a ovzduší související s těkavými organickými látkami (VOCs) a jejich zdroji. Dále se teoretická část zabývá vlivy VOCs na lidské zdraví a možnostmi, jak se těmto vlivům v bytě vyvarovat. Mimo jiné se také literární přehled práce zabývá ovzduším venkovním, a to v lokalitě měřených obytných jednotek, jakožto jedním z faktorů, který ovlivňuje vnitřní kvalitu prostředí. Poslední kapitola je věnována legislativě, která souvisí s řešeným tématem. Stěžejní praktická část diplomové práce se člení do pěti kapitol. Zabývá se měřením VOCs ve čtyřech různých bytech v časovém úseku tří ročních období (podzim, zima, jaro). V těchto kapitolách jsou popsány posuzované objekty a příslušná metodika měření s použitými přístroji, kterými bylo uskutečněno měření a následná analýza zatížení interiéru VOCs. Závěrem se praktická část věnuje výsledkům měření a jejich slovní interpretaci.
Epidemiologická situace v lékárně
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Mezi nejčastější onemocnění patří respirační nákazy přenášené vzdušnou cestou. Postihují děti i dospělé, potenciálně nebezpečné však mohou být pro osoby oslabené primárním onemocněním nebo poruchou imunity. Patogeny bývají do okolí vylučovány nemocným člověkem pomocí kapének či biologického aerosolu při kašlání, kýchání nebo mluvení. Tyto způsoby přenosu představují riziko v šíření nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit výši mikrobiálního znečištění ovzduší vnitřního prostředí a vyhodnotit případný negativní vliv bakteriální kontaminace na zdraví pacientů přítomných v lékárně. Laboratorní část práce byla zaměřena na odběr, zpracování a identifikaci infekčního agens šířeného vzdušnou cestou ve zdravotnickém zařízení (lékárně) v období 5/2018-2/2019. K odběru vzorku byla použita metoda pasivního sběru (plotnová sedimentační metoda). Její podstatou je usazování mikroorganismů přítomných ve vzduchu na krevní agar v Petriho misce. Na výši mikrobiálního znečištění vnitřního ovzduší byl posuzován také vliv teploty a vlhkosti vzduchu v lékárně a počet osob přítomných v době odběru vzorku. Dle Vyhlášky č. 6/2003 Sb., která stanovuje hygienické limity biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností ve zdravotnickém zařízení, je maximální hranice 500 CFU/m3 (CFU je jednotka používaná k odhadu počtu životaschopných bakterií). Této hranice nebylo ve zkoumaném období dosaženo. Naměřené hodnoty dokázaly, že teplota, vlhkost a počet CFU/miska mají mezi sebou určitou mírnou pozitivní závislost. Porovnáním počtu pacientů a počtu CFU/misku se prokázalo, že tyto dvě veličiny nemají vzájemnou výraznou korelaci. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin identifikovaných mikroorganismů ve vzorcích, převažující podíly má většinou skupina G+ Staphylococcus spp., která často tvoří více než 50 % mikroorganismů ve vzorku, někde dokonce až 75 %. Následují G- tyčky, jejichž podíl tvoří až 46 %, dále poté G+ diplokoky a tetrakoky, jejichž podíl dosahuje až 43 %. Z hledaných patogenů byl potvrzen výskyt Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. Výsledky bakalářské práce nepotvrdily překročení limitu mikrobiálního znečištění ovzduší v lékárně ani významný výskyt původců bakteriálních respiračních nákaz. Lze tedy považovat vnitřní ovzduší v lékárně z hlediska možnosti bakteriální nákazy za málo rizikové.
Stanovení emisí těkavých organických látek z materiálů používaných pro výrobu nábytku
Šenkyříková, Tereza
Diplomová práce pojednává o VOC látkách a jejich vlivu na vnitřní prostředí interiéru, zdraví člověka a životní prostředí. Zabývá se posouzením emisí těkavých organických látek v závislosti na čase uvolňujících se z materiálů používaných pro výrobu nábytku. Zaměřuje se především na nejpoužívanější konstrukční materiál pro výrobu nábytku, a to dřevotřískovou desku. Posuzuje emitující látky z vybraných lepidel/nátěrových hmot použitých na dýhování/konečnou povrchovou úpravu dílce.
Charakteristika ovzduší vnitřních prostor zdravotnických zařízení
Hladíková, Dita ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Nemocnice a zdravotnická zařízení jsou velice specifická prostředí, která vyžadují kontrolu kvality vnitřního ovzduší. Lidé, kteří navštěvují zdravotnická zařízení, bývají díky oslabenému imunitnímu systému na kvalitu ovzduší velice citliví. Zhoršená kvalita vnitřního ovzduší zdravotnických zařízení může mít nepříznivý vliv na pracovní výkon personálu zařízení, kdy případná pochybení z tohoto důvodu mohou mít velmi vážné následky. Podstatou diplomové práce je zhodnocení hlavních složek vnitřního mikroklimatu (teplota a relativní vlhkost vzduchu) a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí vybraných zdravotnických zařízení v České republice a následné srovnání s právními předpisy, určenými pro tento typ prostředí. Měření probíhalo ve dvou nemocničních zařízeních a devíti soukromých lékařských ordinacích od prosince 2011 do března 2013. Z výsledků vyplynulo, že hodnoty mikroklimatických podmínek a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí lůžkových pokojů pacientů byly v chladné a teplé části roku rozdílné. V zimní části se s požadavky právních předpisů nejvíce rozcházela relativní vlhkost vzduchu, zatímco během letního období byly zjištěny disproporce naměřených hodnot teploty vzduchu lůžkových pokojů. Na koncentraci oxidu uhličitého měla vliv velikost pokojů míra jejich obsazenosti. Kvalita ovzduší operačního...
Větrání budov řízené na základě koncentrace škodlivin ve vzduchu
Černík, Václav ; Kolbábek, Antonín (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší různé způsoby řízení větrání budov, zejména se zaměřením na řízení větrání na základě obsahu škodliviny v ovzduší. V první části jsou uvedeny některé pojmy z oblasti větrání a popis některých škodlivin. V druhé části jsou uvedeny nejčastější přístroje pro měření škodlivin. Dále jsou uvedeny různé strategie řízení větrání, jejich výhody a nevýhody. V poslední části je uveden příklad aplikace řízení větrání.
Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního pobytového prostředí z hlediska zatížení interiéru těkavými organickými látkami (VOCs)
Málková, Andrea
Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část práce obsahující šest kapitol je psána formou literární rešerše. V těchto kapitolách jsou postupně charakterizovány znaky kvality vnitřního prostředí a ovzduší související s těkavými organickými látkami (VOCs) a jejich zdroji. Dále se teoretická část zabývá vlivy VOCs na lidské zdraví a možnostmi, jak se těmto vlivům v bytě vyvarovat. Mimo jiné se také literární přehled práce zabývá ovzduším venkovním, a to v lokalitě měřených obytných jednotek, jakožto jedním z faktorů, který ovlivňuje vnitřní kvalitu prostředí. Poslední kapitola je věnována legislativě, která souvisí s řešeným tématem. Stěžejní praktická část diplomové práce se člení do pěti kapitol. Zabývá se měřením VOCs ve čtyřech různých bytech v časovém úseku tří ročních období (podzim, zima, jaro). V těchto kapitolách jsou popsány posuzované objekty a příslušná metodika měření s použitými přístroji, kterými bylo uskutečněno měření a následná analýza zatížení interiéru VOCs. Závěrem se praktická část věnuje výsledkům měření a jejich slovní interpretaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.